Anolis jeskynní

(Anolis bartschi)

Délka: 27 cm, z čehož 18cm připadá na dlouhý ocas.

Výskyt:  Provincie Pinar del Rio v pohoří Sierra de los Órganos.

Obvykle žije v krasových jeskyních, sklaních škvírách a pod převisy, kde je vysoká vzdušná vlhkost, přímé sluneční záření nesnáší. 6ije párově v koloniích.

Potrava:  Živí se běžným hmyzem a jeho larvami, housenkami, slimáky a pavouky.

Terárium:  Pár těchto anolisů můžeme chovat v teráriu 30x40x40 cm. Asi třetinu až polovinu plochy dna by měla zabírat vhodná vodní nádrž. Jako substrát použijeme rašeliník nebo směs písku a rašeliny. Terárium zařídíme větvemi případně osázíme epifyty, vhodná je i stabilní skalka. Vyhříváme na děnní teplotu 26-30°C, v noci na 20-24°C, relativní vlhkost vzduchu udržuejem rosením trvale na 70-80%. Stejně jako většina ostatních anolisů trpí na hypertofii štíté žlázy a proto do vody na postřikování přidáváme jód.

Rozmnožování:  V době páření se samci projevují velice vášnivě, pronásledují samice a mouhou jim i ublížit. Zabřezlé samičky kladou po jdenom vejsi v intervalech 15-20 dní. Vejce ukládá do štěrbiny ve skále nemo mezi kameny. Mláďata se líhnou asi po 59-65 dnech. Společně odchováváme jen stejně velké jedince v menších osázených teráriích, Pohlavně dospívají v roce až patnácti měsících.

Zdroje:  biolib.cz,  animalsholding.cz